Kilimanjaro
Oficiálně je v současnosti na Kilimanjaru limit 60 horolezců
na cestu a den. Tento limit není uplatňován kromě Marangu Route, jejíž využití
je limitováno kapacitou chat. Pakliže budou tyto limity uplatňovány,
očekávejte, že bude nutné rezervovat výstup v dostatečném časovém
předstihu.
U místních cestovek základní treky na Marangu Route o délce pěti dní/ čtyř nocí
začínají na ceně 600 US $ včetně poplatků pro park. Základní treky na
Machame-Mweka na šest nebo sedm dní začínají cenově na 700-800 US $. Šesti
denní treky lepší kvality na Marangu a Machame-Mweka Routes začíná přibližně na
850 US $. Pro Rongai Route začínají ceny kolem 650 US $ a pro Shira Route kolem
850 US$ za sedmidenní výstup. Z celkového poplatku jde samotnému parku asi
370 US$ za dospělého za standardní pětidenní výpravu na Marangu, více v případě
delších výprav.
Vedle poplatků parku zahrnují ceny jídlo, stany (pokud jsou požadovány), průvodce, nosiče a dopravu k hlavní cestě a zpět. V případě nejnižších cen nebuďte překvapeni, když lůžka v chatách budou zarezervována pro dvě osoby, jídla bude málo a nosiči budou zoufale toužit po dýškách.
Vzhledem k tomu, že treky na Kili jsou považovány za drahé, většina cestovatelů se snaží vyjít nahoru a sejít dolů za co nejkratší čas. Nenechte se lapit do této pasti. Neměli byste mít pocit, že tím nejdůležitějším je dosáhnout vrcholu Uhuru, nebo že jste "neuspěli", pokud se vám to nepodaří. Pokud je váš čas (a peníze) omezen, je mnohem lepší vybrat si nějaký jiný trek – můžete zažít několik různých horských oblastí za cenu jednoho výstupu na Kilimanjaro. Pakliže toužíte vyzkoušet právě Kili, zvažte vyjítí k některé z chat na půl cesty a návštěvu míst jako třeba Sedlo, vrchol stěny Barranco nebo planinu Shira, abyste mohli vychutnat krásu hor před sestupem.
I když je váš rozpočet opravdu těsný, nepodlehněte pokušení vstoupit do parku ilegálně. Strážci parku a průvodci ostatních skupi nahlásí všechny chodce bez doprovodu správě parku. Pokuty jsou vysoké a může dojít i k uvěznění.
Průvodci a nejméně jeden nosič (pro průvodce) jsou povinní
na všech cestách na Kilimanjaro a obvykle je zajišťuje společnost, která
organizuje trek. Své vlastní vybavení si můžete nést na Marangu route, ačkoli
běžně jsou využíváni nosiči, na ostatních cestách je potřebný jeden až dva
nosiči. Většina společností organizujících výpravy povoluje dva až tři nosiče
na jednoho člena výpravy podle délky treku. Všichni průvodci musí být
registrovaní správou parku. Ústředí parku u brány Marangu má seznam všech
registrovaných průvodců; pokud máte pochybnosti, zkontrolujte si, že povolení
vašeho průvodce je platné. Na Kili je úkolem průvodce ukazovat vám cestu,
přesto nejsou všichni vždy spolehliví (viz text Varování). A jenom
nejlepší průvodci, kteří pracují pro dobré turistické společnosti, vám budou
umět říci něco o životě v přírodě, ptácích, květeně a dalších zajímavostech
hory.
Nosiči ponesou zavazadla do 15 kg (což nezahrnuje jejich vlastní jídlo a oblečení, jež přivážou z vnější strany na váš batoh). Těžší zavazadla mohou být nesena za poplatek navíc, jehož výše je otázkou dohody.
Průvodci a nosiči poskytovaní některými nejlevnějšími cestovkami jsou nepřijatelní. Pakliže jste otužilí cestovatelé, možná si neděláte moc starostí kvůli jednoduchému jídlu a špatným stanům, ale měli byste se zajímat o neschopné průvodce nebo nečestné nosiče. Slyšeli jsme vyprávění o průvodcích opuštějících poslední chatu zcela dle své libovůle v den výstupu na vrchol, jako by chtěli vyhnout nutnosti jít celou cestu k vrcholu. Průvodci a nosiči na Kilimanjaru jsou pověstní tím, že umí být agresivní a vyžadující ve chvíli, kdy dojde na tipy, a tipy se očekávají vyšší než kdekoli jinde v oblasti. Ovšem příběh má i druhou stranu o zneužívání a vykořisťování nosičů, jež také zasluhuje pozornost.
Většina průvodců a nosičů dostane od společnosti
organizující výpravy jenom minimální plat a jsou závislí na tipech jako
hlavních zdroji příjmů. Vodítkem k plánování tipů je obnos odpovídající
přibližně 10% celkové ceny za výpravu, který bude rozdělen mezi průvodce a
nosiče. Na cestě Marangu dělá tip za celou skupinu pro průvodce něco mezi US$40-60
a asi US$15 pro každého z nosičů. Počítejte s větší částkou, pokud byla výprava
delší nebo průvodci a nosiči byli obzvláště dobří.
Ubytování na Kilimanjaru je omezeno cestou Marangu, kde se
nachází tři velké, dobře postavené noclehárny, umístěné přiměřeně daleko od
sebe, a to asi 6 až 8 hodin (nebo den) chůze. Chaty jsou spravovány národním
parkem a zaplatíte...
Přestože průvodci jsou povinní a poskytovaní pro každý organizovaný trek, měli byste se seznámit se všemi aspekty trasy, jako jsou vzdálenosti mezi chatami nebo místa k táboření, dostupnost vody a stav cesty. Je to obzláště důležité na neobvyklých cestách (všechny mimo Marangu a Machame-Mweka), protože průvodci nemusí být vždy tak zkušení, jak tvrdí, a nebo mohou navrhnout trasu či změny stávající trasy, které jsou zcela nevhodné nebo dokonce nebezpečné.

Kilimanjaro - Umbwe Route
Vzdálenost: 48 km
Obtížnost: náročný choďák
Začátek: vesnice Umbwe
Konec: vesnice Mweka
Nejbližší město:
Cesta Umbwe se stala oblíbenou teprve v poslední době a jako ostatní cesty
se stává přelidněnou. Jelikož stezky jsou strmé, vzdálenosti, které je třeba
urazit každý den jsou krátké s výjimkou dne výstupu na vrchol. Ten v sobě
skrývá až 15 hodin chůze ve výšce a zdolávání velmi strmých úseků často
pokrytých sněhem a ledem směrem nahoru k Západnímu zlomu. Pokud nejste v dobré
tělesné kondici, nezkušení nebo jste se nedostatečně aklimatizovali, neměli
byste se pokoušet o tuto vrcholovou část cesty. Bohužel, některé společnosti
nyní prosazují pětidenní (čtyři noci) varianty treku cestou Umbwe ve snaze
přitáhnout obchod. Jenže mnoho turistů, kteří se o cestu pokusili bez
dostatečné aklimatizace, bylo nuceno se vrátit zpět. Poslední informace je, že
byste měli uvažovat o této cestě pouze v případě, že jste zkušení, dobře
vybavení a jdete s renomovaným organizátorem. Jeden den navíc strávený na
výstupu, nejlépe na chatě Barranco, je velmi doporučován pro lepší
aklimatizaci. Je také možné jít cestou Umbwe k chatě Barranco, odkud se můžete
vydat na východ Jižní okružní cestou a pokračovat ve výstupu cestou Machame
Mweka. Sestup cestou Machame Mweka nebo případně cestou Marangu. Platby a Umbwe
je třeba provést na bráně Marangu nebo Machame.
Cesta začíná u Umbwe (blízko Umbwe Misie na okraji vesnice Umbwe na jižní
straně hory, asi 15 km od Moshi. Všechny organizované výpravy zahrnují dopravu
k bráně.
Základem je dobrá čelovka. Z ostatních věcí zvažte (dohodněte se se
zajišťovatelem vaší expedice) hole, mačky a možná cepíny s dlouhou rukojetí.
První den: Od brány
Umbwe k Forest Caves (lesní jeskyně)
4-5 hodin, 13 km, 1450 m stoupání
Od brány Umbwe (1400m) sledujte cestu nahoru lesem. Cesta se stane pěšinou
a pokračuje lesem na okraji mezi dvěma údolími. Na některých místech se budete
muset škrábat strmými částmi cesty a používat kořeny jako oporu. Jděte stále po
cestě podle občasných červeně namalovaných značek na stromech až k Forest Caves
(Lesní jeskyně).
"Jeskyně" jsou jen něco málo víc než převislé skály, a přestože jsou suché, poskytují jen omezený přístřešek, stan je nutný. Vedle jeskyní je malá oblast vhodná k táboření. Vodu je možné získat v malé nádrži 20m zpět po cestě.

3-4 hodiny, 5 km, 1100 m výstup
Od jeskyní pokračujte po stezce nahoru hřebenem. Cesta opouští les a
prochází vřesovištěm a pak otevřenou planinou, odkud je poprvé možno jasně
vidět hlavní vrcholy. Po asi hodině dorazíte k Horním jeskyním – mírně převislé
skály, které neposkytují téměř žádný přístřešek. Cesta stoupá a klesá (když
údolí Velké Barranco spadá prudce doprava), vede podél značek v podobě kamenných
mužíků na nevýraznou křižovatku. Levá cesta vede na ledovec Arrow (Šíp) a k
chatě Lava Tower (Lávová věž). Pokračujte vpravo, abyste se dostali na chatu
Barranco (3950m).
Chata Barranco je samostatné útočiště obklopené volným prostorem, kde je
možné postavit asi osm stanů. Voda je k dispozici u pramene asi pět minut dále
podél stezky. Více místa k táboření je asi 10 minut dále po cestě, hned vedle
dalšího pramene. A dalších 10 minut za tímto místem, na úpatí stěny Barranco je
velká skála a pod ní jeskyně a také více místa na táboření.
Od chaty Barranco pokračuje cesta Umbwe nahoru na ledovec Arrow a přichází
k vrcholu Uhuru Západním průlomem (zlomem?). Další možností je jít z chaty
Barranco po jižním okruhu na chatu Barafu a dosáhnout vrcholu Uhuru odsud.
5-6hodin včetně návratu, 5 km
Stěnu Barranco, často označovanou za Barranco "Snídaně" stěnu, je
možné jasně vidět z tábořišť blízko chatty Barranco jako temné skalisko na
opačné straně údolí Velké Barranco. Pokud hodláte strávit na chatě Barranco dvě
noci, je cesta nahoru stěnou Barranco a posléze na ledovec Heim dobrým výletem navíc. Cesta nahoru stěnou je strmá a
místy vyžaduje lezení po čtyřech. Na vrcholu stěny zaujme pohled na ledovce a
lávová pole i toho nejlhostejnějšího cestovatele. Odsud pokračuje východním
směrem cesta po jižním okruhu k chatě Barafu; jiná cesta, také značená
pyramidami kamení, vede přímo k úpatí ledovce Heim, je to cesta k lezení v ledu
vedoucí přímo k okraji Kibo. Z chaty Barranco na vrchol stěny Barranco trvá
cesta asi 1 a ½ hodiny, další 2 až 2 a ½ hodiny na cestu pod splaz ledovce a
dvě hodiny na cestu zpět na chatu Barranco.
Třetí den: Z chaty
Barranco na ledovec Arrow (Šíp)
4-5 hodin, 5 km, 850 m stoupání
Od chaty Barranco se vydejte po cestě, která šplhá strmě vzhůru hlavním
hřebenem na západní straně Great Barranco Valley. Cesta posléze vede na
severozápad podél vrcholu hřebene, míří přímo k Západnímu zlomu. Ten je částí
hlavní stěny Kibo, byl zde erozí odstraněn pořádný kus stěny, a tak je stoupání
o něco méně příkré než na kolmých skalách po obou stranách. Nejvýraznějším
rysem Západního zlomu je řada vysokých skal, které vytváří Stěnu zlomu na pravé
straně vlastního zlomu. Toto je jedna z technicky nejnáročnějších oblastí při
lezení na Kilimanjaro a byla vážně srovnávána se severní stěnou Eigeru. ???
Na hřebeni se postupně ztrácí vegetace a cesta vede před holé skály a
kamení, ale je dobře značena kamennými mužíky. Asi 1 a ½ až 2 hodiny od chaty
Barranco je značená křižovatka. Chata Shira a cesta po jižním okruhu jsou
směrem vlevo. Držte se vpravo (východním směrem) a pokračujte přes kameny strmě
vzhůru s vysokými oranžovými skalami Lávové věže po vaší levé straně (na
západě). Cesta bude stále strmější až nakonec dosáhnete plošinu na základně
Západního zlomu –polohu chaty na ledovci
Arrow (4800 m).
Původní chata na ledovci Arrow byla zničena padajícím kamením v polovině osmdesátých let 20. století, ale
nosiči z ruin postavili několik velmi jednoduchých přístřešků. Pro trekaře je
zde několik plochých míst k táboření. Voda pochází z pramene, který teče z
ledovce několik set metrů východně od tábořiště. Pokud máte pocit, že můžete
stoupat hodně rychle, dobrým místem k táboření je chata Lávová věž (4600 m),
asi 15 – 30 m dolů západním směrem. A opět, chata sama byla zničena padajícím
kamením, ale je zde několik míst vhodných k táboření. Zůstat zde znamená
počítat s další hodinou navíc na začátku cesty následujícího dne. Je to poměrně
dlouhá doba, ale docela dobrá cena, pokud vás na chatě ledovec Arrow trápí
výšková nemoc.
K chatě Lávová věž můžete jít přímo od chaty Barranco, je třeba dát se na
křižovatce vlevo (tj. směrem k chatě Shira) a potom pravou odbočkou nahoru
údolím, kudy dorazíte k velkému proudu tekoucímu na jihozápad z pod věže.
Proberte tuto možnost se svým povinným průvodcem než vyrazíte.
Čtvrtý den: Z ledovce
Arrow na chatu Mweka přes vrchol Uhuru
10 ½ až 14 ½ hodiny, 15 km, 1100 m stoupání, 2800 m sestup
Toto stádium treku zahrnuje 10 až 15 hodin chůze, jejíž namáhavost je ještě
zvýšená nadmořskou výškou a extrémním chladem. Na rozdíl od cesty Marangu, kde
můžete jít až k okraji Gillmanova místa nebo uniknout ještě před ním, zde
nemáte na vybranou. Nejsou zde žádné skutečné zkratky, musíte tedy projít celou
cestu. Pokud se na tuto část necítíte, můžete jít z ledovce Arrow přímo na
chatu Mweka (nebo na chatu Horombo, chcete-li pokračovat alternativní
sestupovou cestou popsanou níže), ale i tak se jedná o dlouhou a namáhavou
cestu.
Na této části cesty potřebujete pouze svého průvodce, nosiči půjdou přímo
na následující chatu a budou čekat tam. Ve skutečnosti možná dorazí až po vás,
jelikož cesta je dlouhá a vy budete mít šest hodin náskok.
Po silném sněžení, které se občas může objevit i během suchého období, může
být cesta pro chodce neprůchozí. Nepokoušejte se o ni, pokud nemáte lano, mačky
a cepíny a nevíte, jak je používat (ačkoli to je základ horolezecké techniky).
Je lepší jít přímo na chatu Mweka nebo Horombo. I za dobrých podmínek budete
muset používat také ruce a v některých částech cesty lézt po čtyřech.
V den, kdy se vydáváte na tuto část cesty, je obvyklé vstát velmi brzy
ráno, abyste viděli východ slunce na okraji kráteru a vyhnuli se vlhku. Také
kamení a sníh na cestě bude stále ještě zmrzlý, což učiní výstup bezpečnějším a
méně namáhavým. Východ slunce je asi v šest ráno a čtyři až pět hodin trvá než
se dostanete z ledovce Arrow na okraj Great West Notch (Velký západní průsmyk)
a další dvě až dvě a půl hodiny budete potřebovat k dosažení vrcholu Uhuru. Což
obyčejně znamená opustit ledovec Arrow mezi jednou a druhou hodinou ráno.
Nosiči obvykle odcházejí kolem 7 ráno. Pokud se někdo z vaší skupiny rozhodne
vrátit od západního zlomu, může jít s nosiči na následující chatu a připojit se
ke zbytku skupiny.
Tato část je nejstrmější netechnickou cestou na hoře a neměla by být brána
na lehkou váhu. Je třeba počínat si velmi opatrně, jelikož kameny nedrží pevně
na místě. Je velmi důležité mít baterku (nejlépe čelovku, která vám umožní mít
volné ruce) a kvůli lepšímu udržování rovnováhy je doporučeno mít hůl (nebo
cepín s dlouhou rukojetí). Můžete být nuceni přecházet místa se sněhem a ledem:
dobré trekové společnosti dávají svým průvodcům cepíny, aby mohli sekat stopu a
činit tak chůzi snadnější. Pokud jsou správné podmínky, můžete se vyhnout mnoha
kamenům (pakliže máte mačky a víte, jak je použít) tím, že půjdete po sněhovém
poli souběžně s cestou.
Nezapomeňte, že na této části cesty není žádný zdroj vody až k chatě Mweka
nebo Horombo (ačkoli správce na chatě Kibo prodává balenou vodu za vysoké
ceny). Vezměte si s sebou vše, co potřebujete.
Od chaty na ledovci Arrow stoupá cesta strmě vzhůru přes volné kameny. Je
označena hromadami kamení (někdy jsou přidané fosforeskující pruhy) a drží se
vlevo (západně) od ledovce Malého zlomu. Za vrcholkem ledovce pokračuje cesta s
několika místy jednoduchého šplhání až k okraji kráteru ve sníženém bodu, někdy
nazývaném Velký západní průsmyk (Great West Notch). Cesta trvá asi čtyři až pět
hodin.
Z tohoto místa můžete napravo (jihovýchod) vidět okraj kráteru vrcholu
Uhuru. Cesta, která může být díky sněhu nezřetelná, nemíří přímo k vrcholu, ale
jde kolem severní strany ledovce Furtwangler. Držte se tak, abyste měli skály
ledovce na pravé straně, miřte na východ, potom jihovýchodně, zpět k okraji
hrany severozápadně od Uhuru. Případně, pokud je dobrá viditelnost a podmínky
pro chůzi, můžete jít přímo ze západního splazu ledovce k horním skalám
Západního zlomu. Pokud zvolíte tuto možnost, je třeba velké opatrnosti, protože
uklouznutí může znamenat pád dolů ze skal. Jižně od ledovce budete pokračovat
nahoru širokým kuloárem (mělkým sněhovým polem po sněžení) až k vrcholu Uhuru, asi 2 a ½ hodiny z
Velkého západního průsmyku (Great West Notch). Další informace o vrcholu Uhuru
můžete najít v popisu cesty Marangu, čtvrtý den.
Když už jste jednou na vrcholu, vydejte se kolem hrany na východ k pointu
Stella, což je průrva v hraně kráteru, cesta tam trvá asi 1 hodinu. Stezka vede
strmě dolů, v horní části budete procházet nějakým sněhem, dále pak kamením s
občasnými "mužiky". Po asi 1 a ½ až 2 a ½ hodinách byste měli dojít k
chatě Barafu. Snažte se být na pointu Stella dvě hodiny po východu slunce,
protože pak už budou vrchní vrstvy sněhu mokré a kluzké, což může být pro chůzi
obtížnější a nebezpečnější zvláště při sestupu.
Z chaty Barafu půjdete zřetelnou cestou na křižovatku s Jižní okružní
cestou. Právě pod touto křižovatkou je chata Millennium (3900m). Pokračujte
stále strmě dolů strání porostlou ostrůvky obřího vřesu až k chatě Mweka
(3100m) na okraji lesa. Uvědomte si, že na sestupu od vrcholu k chatě Mweka
není žádný spolehlivý zdroj vody.
Na chatě Mweka jsou místa vhodná k táboření a vodním zdrojem je nedaleký
pramen.
Alternativní cesta: z ledovce Arrow na chatu Horombo přes vrchol Uhuru
10 ½ až 141/2 hodiny, 17 km, 1100 m stoupání, 2200 m sestup
Informace o výstupu najdete u čtvrtého dne. Jakmile se dostanete na vrchol,
dejte se sněhem kolem hrany na východ k pointu Stella (asi jedna hodina). Pak
pokračujte kolem hrany k Gillmanovu pointu (dalších 30 min). Snažte se být na
Gillmanově pointu přibližně tři hodiny po východu slunce, protože pak už je
horní vrstva sněhu mokrá, kluzká a mnohem obtížnější pro chůzi. Z Gillmanova
pointu sestupte k chatě Kibo a pak na chatu Horombo. Další informace o cestě k
chatě Horombo i o možné jednodenní cestě k bráně Marangu najdete v popisu cesty
Marangu, den čtvrtý a pátý.










Komentáře:
Zobrazit komentáře Přidat komentář
Ema 13.01. 2008, 17:12
Předmět: zatracený Kili
Davídek 18.01. 2006, 18:29
Předmět: Afrika
Pavel 18.01. 2006, 13:54
Předmět: Moc pěkné.