Krčmárov žľab - Kotlový štít 2601 metrů.

Krčmárov žľab - Kotlový štít 2601 metrů.

Je pátek 24.2.2006 a my Franta Valíček, Libor Kadlčík, Maráda Novohradský a já David Zoufalý, dorážíme autem do Tatranské Polanky. Svítá, dobalujeme věci a stoupáme na Slezsky dom. Je krásné azurové počasí. Rozhodujeme se pro „výlet“ pod stěny Gerlachovské veže, kde máme na zítra naplánovaný jeden delší, krásný výstup. Prostě prošlápnout cestu, vyfotit stěnu, zorientovat se v ní…

Výstup nad Večný dažď.

Ze Slezanu pod stěnu šlapeme 1 hodinu, tam dáváme Tatranku a vedeme debatu o cestě. Naše pozornost se však pomalu stáčí ke Krčmárovu žľabu.

Krčmárov žľab se skalním prahem.

Doma jsme si připravili (natěšili se) na několik cest, jen Krčmára jsme kvůli nebezpečí lavin zamítli. Na všech fotkách které jsem viděl má dole vyjetý lavinový kužel, teď ne! Pomalu, pozvolna avšak jistě se začínají kupit argumenty pro okamžitý výstup žlebem a sestup Batizovskou próbou… Rozhodnutí však musí udat Franta a Libor, jestli se na výstup cítí (horoškola 2005). Po posledním soustu Tatranky, Libor dává na záda batoh se slovy:“- Já se jdu na to podívat…“ a mizí směrem ke žlabu. Po asi deseti minutách ho v dálce vidíme zastavit, všichni čekáme jeho rozhodnutí. Čekáme mávání rukama jako, že pojďte a nebo ne, ne, pokračujeme v procházce. Nic takového se však nekoná. Libor stojí, chvíli hledí do žlebu, chvíli k nám, pak sundává batoh a nasazuje přilbu! Jasné a výstižné gesto! Opakujeme po něm tu akci s přilbou a stoupáme Krčmářovým žľabom vzhůru. Celý žleb spadající z Lavínovej lávky, je vlastně strmý dupák, ohrožovaný pádem kamení a lavin. Šlape se převážně po levé straně. Cestou je předělen velkým skalním prahem (II – III). Kdyže ho s Liborem pokoušíme překonat, hodnotíme ho tak na IV. Když to Mara slyší, nečeká až to nějak přemastíme, ale se slovy: “- Když je cesta za II – III a vy lezete IV, musí to jít obejít!“ A opravdu je nad prahem první, vzal to kdesi zprava… Až na Lavínovou lávku už Maru nedoženeme. (od nástupu 3 hod.) Odsud stoupáme za nádhernými panoramami Vysokých Tater na Kotlový štít 2601 m. a Gerlachovský zub. Krásné počasíčko, srdce zvoní ódu na radost…

Libor na Lavínovej lávke.

Sestup Batizovskou próbou, je horolezecky zajímavější, než výstup Krčmárom. Hlavně ta část, než se z lavínové lávky (my Gerlachovského zubu) dostanete do výrazného Batizovského žlabu, pak už následuje traverz do jiného žlábku, kramle ve skále a slézání sněhem až k Batizovskému plesu. (nejčastější sestupová cesta z masívu Gerlachu)

Batizovská próba, v pozadí Gerlachovský štít.

Maráde sestupuje k Batizovskému žľabu.

Tady sundáváme mačky a těšíme se na chatu, která je někde tady „za rohem“. Trošku omyl, který nám dal fyzicky zabrat asi nejvíc z celé cesty. Zimní traverz od plesa na Slezan se snoubí s věčným propadáním se do kosodřeviny. Až závěrečný sjezd po zadku na zásobovací cestu u chaty, je pro nás vysvobozením.

Frantův sjezd na cestu.

Na chatu dorážíme vycuclí jak žumpa 30 minut před setměním.
Díky Libore za správný úsudek….

Davídek