Jelikož je již pozdě na něco dlouhého, lustrujeme průvodce Žlutou stěnou, která je odsud kousek a je nádherně zmapovatelná. Dirretku a Cagašíka zamítáme, už by jsme to asi nestihli. Petrovu cestu? To může být, ale tady píšou, že nahoře je rozchrastaná… Boha, co je tohle… 50 metrů sokolík… to by mohlo být zajímavé… jdeme! Ani na nákresu cest z Téryny nenajdete Chroustovu cestu. S Karlosem jsme se shodli, že je pěkná a můžeme ji doporučit.
Sokol 50 metrů?… Lezeni tak za 4, asi dva kroky na sokola. Ve vyšší partii je morálový traverz, asi za 5+ bez možnosti jištění 15 metrů. Kdyby mi tam někdo pošeptal do ouška: „No nic, serem na to, vrátíme se…“, v ten moment slaňuji dolů! Ale Karlos se nevzdává. Asi v předposlední délce, dvě šestková místa. Poslední délka – komínek, šestkovej převis a schodiště na vrcholovej štand.
Co s sebou? Berte všechno, vzpomínám si na štand, kde jsem měl dvě smyce za lokrové hroty a trojku frienda. Skobu najdete občas a to v těžších místech. Potkáte li nějakou skobu na štandu, děkujete těm co lezli před vámi.
P.S. Přes všechny problémy cestou, fajne a pěkne. V tom traversu nad sokolíkem jsem se fakt nádherně vybál…
Davídek
Autor článku: David Zoufalý
Komentáře:
Zobrazit komentáře Přidat komentář