Naše domluva na první výlet s dětským oddílem na skály se trefila přímo do tohoto slunečného a teplého dne, soboty 17.dubna. Tři plná auta dorazila do Rudic a zde se jejich pasažéři rozložili pod stěnkami Slzy a Podhradí.
Martin v cestě Cestářská.
Přes pilíř uprostřed této skupiny skal (přes cestu Vosí rojení) jsme pověsili lano, na kterém si všichni zopakovali slaňování. Na rozlezení a seznámení s krasovým vápnem Tomáš natáhl místní troječky, které zvládli i ti nejmenší lezci. Bylo jasné, že těm starším toto stačit nebude. Ti se s některými rodiči vrhli do náročnějších podniků.
Šáres a slaňení.
Ořechem se ukázalo vymyslet „program“ pro přelezení cesty Nedostatek rozumu, natáhli jsme Kout, Zlaťák a zkusili jsme i Zadumaného lenochoda. Kam se pověsilo lano, tam se vrhli i ostatní a neúspěchy se neobjevovaly.
Simča na Hraně.
Domů se nám ještě nechtělo a na této skupince skal už nebylo co by se ještě dalo lézt. Přesunuli jsme se pod masiv Hradu a splynuli s davem. Naše cíle však byly většinou volné a než nám zatroubili k odjezdu, padly cesty jako Hrana, Stěnka i vedlejší Stěnka vlevo a Cícha se svou variantou přes horní jeskyňku. Zkoušela se lézt Drobnůstka a pro ty nejambicióznější byla natažena Jasná páka, aby ochutnali něco doopravdy těžkého J .
Filda v cestě Cícha.
Pořád melu o lezení, ale nesmím určitě zapomenout na okolní jeskyňky, protože „kdo v nich nebyl, jako by nebyl v Rudicích“ a taky na potůček ….
Při cestě domů bylo vidět, že den se všem líbil, a tak nezbývá než vymyslet další cestu do skal.
Tomáš natahuje Cíchu.
Filda pokusuje cestu Drobnůstka.
Foto: Tomáš Uhlíř, Filda a Petr Jahn
Autor článku: Adam Záděra
Komentáře:
Zobrazit komentáře Přidat komentář