Klasifikace výstupů 4.díl – ledy a mixy

Hodnocení ledu je třeba brát s rezervou. Obtížnost ledu se mění podle podmínek, proto není možné se vyhnout nepřesnostem.

Původní Skotská klasifikační stupnice lezení v ledu

I – ledovo-sněhový výstup o sklonu nejméně 45^o

II – výstup o sklonu nejméně 45^o s alespoň pětimetrovým úsekem 60^o

III – výstup s nejméně 45m úsekem 60^o, nejméně 10 m 70^o a 2 m 90^o

IV – výstup s nejméně 45m úsekem 70^o, 15m 80^o a nejméně 5m úsekem 90^o

V – výstup s nejméně 45 m úsekem 80^o a nejméně 20 – 30m úsekem 90^o

VI – výstup s nejméně 45 m úsekem 90^o

 
Z této klasifikační stupnice se rozvinula „moderní klasifikační stupnice ledového lezení“. Ta se skládá ze dvou částí. První hodnota (římská číslice) vyjadřuje objektivní náročnost a nebezpečí v cestě, druhá hodnota (arabská číslice) určuje technickou náročnost ledu.

Moderní klasifikační stupnice ledového lezení

 Objektivní náročnost I – VII

 I – Krátké lezení s dobrým jištěním a jednoduchým sestupem.. Horské a vysokohorské lezení bez objektivního nebezpečí.

II – Jedna nebo dvě délky v cestě s malým objektivním nebezpečím v krátkých úsecích vyznačených v popisu. Sestup sólo nebo jednoduchým slaněním.

III – Dlouhá cesta s několikahodinovým nástupem. Dobré jištění, jedno exponované místo. Slanění celou cestou. Objektivní nebezpečí na delším úseku, podle popisu.

IV – Dlouhá a odlehlá cesta, potřebné zkušenosti s vysokohorským lezením. Náročný nástup. Objektivní nebezpečí celou cestu, dlouhý a těžký sestup.

V – Dlouhý vysokohorský výstup vyžadující dobrou úroveň lezců a technické výbavy. Vzdušný výstup z nebezpečím pádu lavin. Objektivní nebezpečí celou cestu, dlouhý a těžký sestup.

VI – Dlouhá cesta trvající více než den. Nebezpečí pádu lavin, kamenů a seraků. Dopředu se nedají určit podmínky v cestě.

VII – Zvýšení předešlých problémů (lezení po padajících seracích, …).

 Lezecká obtížnost 1 – 8

1 – K výstupu stačí mačky.

2 – Dobrý led s jedním delším úsekem do 60^o

3 – Převážně dobrý led 70^o – 80^o. Štandy ve skále, stálá možnost dobrého jištění
4 – Led 75^o –80^o s vertikálním úsekem dobré kvality. Dobrá možnost jištění.

5 – Dlouhá pasáž dobrého ledu 85^o – 90^o. Potřebná dobrá lezecká technika.

6 – Dlouhý, kolmý led s převisy, různá kvalita ledu a jištění.

7 – Dlouhý, kolmý led a převislý led špatné kvality (záclony, glazury) bez dobré pevnosti. Jištění špatné až nemožné.

8 – Zvýšení předchozích těžkostí.

V některých zemích se můžeme setkat s klasifikační stupnicí WI (z anglického: Winter Ice). Klasifikace má sedm stupňů. Od čtvrtého stupně je led v části výstupu kolmý. WI 6 a WI 7 jsou již místy převislé, špatně zajistitelné ledy.

Hodnocení výkonu na mixových (dnes označovaných jako drytolling – lezení z výzbrojí do ledu v cestách, ve kterých je ledu velice málo nebo není vůbec žádný) vychází částečně z hodnocení volného lezení. Tato disciplína je velice mladá a bouřlivě se rozvíjející, které se dnes věnuje často jen malý okruh lezců.

Přibližné porovnání se stupnicemi volného lezení:

U některých cest se objevuje i hodnocení stupnicí „E“. O této stupnici jsme se mohli dovědět z tisku (Montana 2/03) jako o doplňujícím údaji psychické náročnosti ledu a mixu. Pomalu se setkáváme s uplatněním i v náročném horském skalním lezení.

Stupnice je uzavřená a vychází z bodového ohodnocení tří kritérií:

kvalita jištění

nebezpečí zranění

psychická náročnost

Pokud každou tuto kategorii ohodnotíme stupni jedna až tři (viz tabulka), ty pak sečteme dostaneme číslo od tří do devíti. Ty můžeme přepočíst na „E“ stupně (viz tabulka).

Autor článku: Adam Záděra