Ruwenzori mountains

INFORMACE O VÝSTUPECH V NÁRODNÍM PARKU RUWENZORI MOUNTAINS

Rwenzori Mountains National Park byl pro turisty znovu otevřen 2. července 2001. Po vítězství vzbouřeneckých jednotek, nad vládním vojskem presidenta Oboteho a následnými roztržkami.

Výpravy do Rwenzori Mountains National Parku začínají v konkrétní dny; pondělí, středy a pátky.

Kategorie návštěvníků: Sazby se liší podle bydliště návštěvníků. Tři kategorie jsou: cizinci, obyvatelé Východní Afriky a občané Ugandy. Kategorie návštěvníků se kontrolují v místě platby za permit (UWA Kampala, RMS Kasese, RMS Njakalegia).

Horolezectví v národním parku Rwenzori Mountains:
(Zahrnuje vstup do parku, průvodce, 4 nosiče, nouzové ubytování a poplatky za palivo).Cena za Centrální okruh pokrývá trekking danou cestou po dobu 7 dní (6 nocí).

Nutné vybavení:
Spací pytel, dlouhé kalhoty, mačky, horolezecké lano, cepín, horolezecké boty, rukavice a případně teleskopické hole. Ideální obuví jsou gumáky.

Ubytování:
Poskytovaným ubytováním jsou pouze horské chatky bez dalšího vybavení, pouze přístřeší (shelter). Je dobré mít vlastní vybavení na táboření, měli byste mít vlastní stan. Berte prosím v úvahu, že poplatek za ubytování je součástí ceny i v případě, že táboříte ve vlastních stanech.

Strava během výstupu:
Jídlo není v ceně zahrnuto. Jakmile přijedete do Kasese, můžete si jídlo objednat přes RMS. Své objednávky jídla zadáte při příjezdu do parku. Je samozřejmě také možné zajistit jídlo na místním tržišti v Kasese.

Horská záchranná služba:
Záchranou službou nabízenou parkem je pouze dopravení klienta z místa nehody k bráně parku. Další náklady od brány parku do místa, které si klient zvolí, nese klient sám.

Plán výstupu Centrálním okruhem:

PRVNÍ DEN je brzy ráno plánován příjezd na centrálu parku a správu Rwenzori Mountaineering Services (RMS) v Nyakalengija, aby byl dostatek času na zařízení plateb, půjčení vybavení a výběr průvodců a nosičů. Cesta začíná odchodem z centrály parku (5,400 ft/1,646 m), jde se kolem typických domů kmene Bukonjo se "zdmi z tyčí promazaných hlínou" a postupně se stoupá orobincem a zahrádkami. Dojít k hranici parku trvá asi 40 minut (může to být také příjemný půldenní výlet pro toho, kdo nejde nikam dál). Cesta pak sleduje řeku Mubuku, prochází oblastmi nedávného sesuvu půdu a vyžaduje přelézání skal. Přechodem ocelového mostu, překonáte řeku Čoho, zde začíná oblast výskytu pralesních slonů. Poté srázy až k řece Mahoma (asi dvě a půl hodiny chůze,místo na oběd). Po překroční řeky vás čeká prudký výstup otevřeným svahem porostlým kapradím a lesem Podocarpusu až na Nyabitaba Hut (8,7000-ft/ 2,652 m), cesta sem trvá asi hodinu a půl od překročení řeky Mahomy. Během této cesty můžete slyšet šimpanze, za chatou je občas možné spatřit černého a bílého coloba a modré opice a spatřit jasně zbarveného Rwenzori Touraco (ptáka žijícího ve vrcholcích stromů). Přes údolí na sever od Nyabitaba Hut leží skalnaté a nevylezené vrcholy stoupající do výšky 14,000 ft (4,627 m). Pokud je v chatě příliš mnoho lidí, za ní a pod ní je skalní přístřešek.
Celkový čas pro průměrného turistu je kolem pěti hodin z Nyakalengija do Nyabitaba a celkové převýšení je cca 4,000 ft. (1,200 m). Toto je základní námaha prvního dne. Pomalejším chodcům může trvat i o dost déle, proto je nutné odcházet z centrály parku před polednem, aby nedošlo k nutnosti být na cestě po setmění (19 h po celý rok).

 DRUHÝ DEN, z chaty Nyabitaba vede cesta asi půl km západním směrem a nadále na sever svahem k mostu Kurta Shafera za soutokem řek Bujuku and Mubuku. Odbočením k mostu začnete cestu po středním okruhu proti směru hodinových ručiček; nenechte se zlákat pokušením podniknout tuto cestu po směru hodinových ručiček, tento směr je mnohem náročnější a zvyšuje nebezpečí pro vás i vaše nosiče. Po přejití Shaferova mostu blátivá, klouzavá cesta stále stoupá bambusovým lesem. Po asi dvou hodinách dorazíte k místu "Omukomujungu", zde začíná oblast s kluzkými kameny. Jejich překonání považují mnozí turisté za nejnáročnější a nejnebezpečnější část okruhu. Po čtyřech hodinách cesty z Nyabitaba dojdete k chatě u Nyamileju, jež je ve špatném stavu, a k skalnímu přístřešku. Pokud jste vyrazili příliš pozdě nebo víte, že před vámi na další chatě je velká skupina, můžete zvážit přenocování v tomto místě. Nyamileju znamená “vousaté místo”. Název odkazuje na lišejníky a Španělský mech zahalující blízké stromy. V případě jasného dne můžete z vrcholku skály v blízkosti chaty vidět Mts. Stanley and Speke. Nyamileju taktéž značí začátek oblasti obřího vřesu, lobelie a dalších pozoruhodných typů vegetace, které není možné najít nikde jinde na světě kromě vyšších poloh hor tropické Afriky. Hodinová cesta k chatě John matte Hut (11,200 ft/3,414 m) vede vřesovištěm plným těchto zvláštních rostlin. a pomalé tempo může být příjemnou příležitostí k fotografování neobvyklé přírodní scenérie. Dobře položená chata Johna Matteho je nově postavená, velká a pohodlná navzdory blátivému okolí. Chata je základním táborem pro výstup na Portal Peaks. (6 hodin)
Obvyklý čas potřebný pro dojití na John Matte z Nyabitaba je nejméně 5,5 hodiny. Mnozí turisté považují tuto část za nejúnavnější a nejdelší den okruhu, proto je velmi důležité vyrazit brzy ráno. Sestup během cesty k mostu Kurta Schafeara znamená, že převýšení, které je nutné během dne překonat je nejméně 3,000 ft (915 m). Ti turisté, kteří mají pocit, že v tomto místě dosáhli svých hranic, by měli zvážit ukončení cesty na Johnu Matte. Můžete prostě vychutnávat jedinečný porost vřesoviště a krásné výhledy a následujícího dne zahájit návrat k Nyabitaba.

 TŘETÍ DEN po odejití z chaty Johna Matte překročíte řeku Bujuku a budete procházet nížinou dvou Bigo vřesovišť, kde poprvé zažijete přeskakování z trsu na trs v tomto travnatém vřesovišti. Cesta je velmi bahnitá a sleduje pravý okraj nížiny Bigo Bog až nakonec dorazí k chatě Bigo a jejímu skalnímu přístřešku. (1 hod.) Svah za chatou vede k hornímu vřesovišti Bigo Bog. V poslední části tohoto vřesoviště byl postaven prkenný chodník. Přestože jej někteří mohou považovat za nežádoucí zásah do krajiny, činí chůzi snazší a zabraňuje turistům před dalším poškozováním vřesoviště. Půvabný, úzký potůček v horní části vřesoviště je dobrým místem na oběd. Asi hodinu a půl od horního vřesoviště,po výstupu vysušenou půdou a překročení řeky dojdete k jezeru Bujuku. Jižní strana jezera Bujuku poskytuje krásnou scenérii s horou Mt. Baker na jihu , Mt. Stanley na západě a Mt. Speke na severu. Cesta vede podél levého břehu jezera a překračuje nejhorší blátivou část celého výletu. Zde jsou také viditelné stopy poškození způsobená návštěvníky. Na severu za jezerem je skalní přístřešek zvaný Hrnec a kousek dál od něj je chata Bujuku (13,000-ft/ 3,977 m), dobře položená pro skupiny hodlající zdolat Mt. Speke (což vyžaduje technické dovednosti a speciální vybavení). Nástup do cesty na Mt. Speak je od Hrnce, nebo od chaty směrem na Stuhlmann Pass (4 hod.) Viz popis výstupu na Mt. Speak.
Dojít z Johna Matte na Bujuku obvykle trvá 5 hodin a převýšení je pouhých 1,800-ft (560 m). Ale rozsáhlá vřesoviště a blátivá cesta činí i tento den namáhavým. Poloha ve stínu a mlha mohou způsobit, že chata Bujuku bude pro turisty a obzvláště pro nosiče a průvodce s tenkými pokrývkami a v nedostatečném oblečení poměrně chladná.

U chaty Bujuku se dá odbočit z centrálního okruhu a projít cestu dnes již málo používaného okruhu Speakova.
Chata Bujuku - Chata Morene (4 hodiny) - nejprve sedlem Stuhlman vystoupeme a vyklesáme k jeskyni Leopards Cave (2 hod.). Odsud stoupáme sutinou, posléze skálou kolem štítu Albert pod Alexandru. Zde naleznete starý camp a chatu Morene. Ve žlebu a skále se držte spíše v protisvahu Mt. Speak.

 ČTVRTÝ DEN půjdete z chaty Bujuku přímo na západ novější cestou, jež dvakrát stoupá a zase sestupuje před závěrečným strmým výstupem roklí porostlou starčeky, z nichž visí mechy k průsmyku Scott Elliott ve výšce 14,345 ft (4,372 m). V průrvě v nejprudším místě je krátký žebřík, od ní pak vede pravá část k chatě Elena (14, 700-ft/4,372 m). Omukendege (místo kde spadlo letadlo (1 hod.) Tato cesta je svazita a kamenita, za vlhka nebo ledovatých podmínek může být zrádně kluzká. Budete-li pokračovat rovně a kousek pod průsmyk, najdete zde kryté místo vhodné pro pauzu, z nějž vede druhá cesta do chaty Elena. Elena je základním táborem pro výstup na 16,763 ft (5,109 m). vysokou Margherita Peak v oblasti Mt. Stanley. Výstup vyžaduje další den nebo dva, může být podniknut pouze s cepíny, horolezeckými botami, mačkami, lany a na základě předešlé dohody s průvodci RMS. Vlastní okruh pokračuje vlevo nad průsmyk Scotta Elliota a vstupuje do alpské oblasti s řídkou vegetací a mohutnými kameny známými spíše lezcům ze severních zeměpisných šířek. Je-li špatné počasí (déšť, sníh a vítr se mohou objevit ve kterémkoli ročním období), jsou zde ideální podmínky pro podchlazení. Neodkládejte svůj sestup k jezerům Kitandara. Avšak jakmile opustíte průsmyk, můžete si vychutnat nádherné pohledy severním směrem na vrchol Margherita a ledovce Elena a Savio, také na Mt. Baker (15,889 ft/4,843 m) tyčící se vám na východ od cesty. Pokud sestoupíte o několik set stop nadmořské výšky z průsmyku, protnete skály u paty Mt. Baker. Zdejší dramaticky vypadající “nárazové krátery” byly způsobeny velkými balvany spadlými z horních částí hory. Váš průvodce vás může varovat před hlasitými zvuky. Za stoupání a sestupování, cesta povede blátem kolem horního jezera Kitandara k spodnímu jezeru a chatě Kitandara (13,200 ft/4,023 m). Toto příjemné místo je obklopeno horskými vrcholy. Slunce zachází brzy a noci mohou být velmi chladné.
Od chaty Bujuku k chatě Kitandara trvá cesta obvykle 5 hodin. Z Eleny 3 hodiny. Převýšení mezi průsmykem a Bujuku je mírných 1,400 ft (425 m), ale během cesty klesá a stoupá přibližně o toto množství. A jelikož Scott Elliott je celkově nejvyšším bodem, někteří turisté budou pomalejší díky vyšší námaze, kterou vyžaduje nadmořská výška. Dávejte pozor zvláště na příznaky výškové nemoci.

PÁTÝ DEN  je doporučeno vyrazit časně ráno, abyste se vyhnuli dennímu horku při strmém hodinovém výstupu od jezera do výšky 14,050 ft (4,282 m) k průsmyku Fresh field. Na západě je možné za jasných dní vidět všechny cesty do sousední Demokratické republiky Kongo; stálou dominantou horizontu v severním směru je Margherita a její ledovce. Fresh field je dlouhý, rovný traverz krásnými mechovými alpinskými loukami (poněkud blátivými). Přímo v sedle u cedule, začíná výstupová cesta na Mt. Baker (3,5 hod). Na druhém konci sedla, těsně před sestupem se dá odbočit a vystoupit na vrcholek Sella v Masívu Luigi di Savoia (2,5 hod). Tento vrcholek však již dlouho nebyl prostoupen a cesta na něj je neznatelná. Po asi půl hodině cesty začíná nejdelší a to dvoudenní sestup okruhu. Mlha nebo déšť mohou velmi ztížit hledání cesty a první kilometr cesty může být velmi kluzký. Skalní přístřešky Akendahi, Bujongolo a Kabamba jsou možným místem přenocování, ale je lepší pokračovat dále zdánlivě nekončícím blátem k nově postavené Guy Yeoman Hut (10,700 ft/3,450 m).
Někteří turisté zdolají cestu od Kitandara ke Guy Yeomen za 5 hodin, ale všechny zastávky za účelem pohledu na krajinu, špatné počasí na sestupu zhoršující se kondice v posledních dvou hodinách hlubokým blátem činí tento úsek mnohem delším a mnozí návštěvníci jej považují stejně náročným jako druhý den

ŠESTÝ DEN možná začne velmi brzy, pokud se rozhodnete, že dojdete až do centrály parku a dokončíte svou výpravu. Alternativou je zůstat další noc na chatě Nyabitaba.
V každém případě je cesta Guy Yeoman místy docela nebezpečná. Obzvláště při sestupu Kikuchu, suchou a prašnou trhlinou, doporučujeme pomáhat si navzájem a sestupovat velmi pomalu čelem ke svahu. Od Kikuchu cesta, ponejvíce v hlubokém bahně, opisuje a dvakrát překračuje řeku Mubuku. Až posledních pár kilometrů vede dobrou cestou po hřebeni dolů do Nyabitaba, kde okruh končí.
Dávejte obzvláště pozor na popínavé rostliny, o než můžete zakopnout, a odolejte snaze spěchat z hor. Procházka pozdním večerem může být vhodná k pozorování ptactva nebo občas se objevujícím modrým opicím. Dobré oči mohou zahlédnout jasně zeleného a proměnlivého chameleona.
Běžní turisté jdou z Guy Yeoman do Nyabitaba 4 hodiny. Pokud se rozhodnete pokračovat do centrály parku, trvá cesta další dvě hodiny, podle stavu vašich kolenou a vaší touhy dostat se do pohodlné postele a pod sprchu!

Místo odjezdu do Kasese můžete poklidně zakončit svou zajímavou návštěvu koupelí a nocí v čistých a pohodlných pokojích nabízených RMS a zajít si do místní restaurace vedené místními ženami na pivo a vybrané jídlo za světla svíček.

Zpracováno ve spolupráci s Ugandan Wildlife Authority, Ruwenzori Mountain Servis a CEK Pamir 7000.

Odkaz na aktuální počasí a předpověď počasí v Ugandě:
Počasí v Ugandě

DaZ pamir7000@seznam.cz

Asociovaná galerie k tomuto článku:

18.11. 2005

Ruwenzori Mountains

Fotky z výstupu na Mount Stanley, třetí nejvyšší horu Afriky. Tropické dobrodružství až šílenství, při průchodu bažinami, deštného pralesa.
Zobrazit galerii