Sraz před odjezdem se konal tradičně na nádraží v 7:30. Mezi jedenácti účastníky horoškoly panovala výborná nálada, všichni byli plni očekávání, jakže ta poslední horoškola dopadne.
Úsměv na rtech měl po náročném večeru a ranním vstávání dokonce i Davídek:-)
Dvě auta na jedenáct lidí znamenalo, že se Franta obětoval a pro přepravu využil hromadného dopravního,opožděného prostředku-autobusu.
Cesta v autě, které řídil Davídek byla docela naučná a zajímavá. Asi polovinu cesty v autě jsem předstíral, že si vůbec nic nepamatuju, takže jsem uzloval, vázal se, jistil...Byla to jen záminka, abych nevnímal cestu a počínání řidiče. Po té, co Mara vystřídal Davídka u řízení, jsem se přestal bát a naplno si začal užívat cestu při poslechu výborné kapely „Los Brňos“.
V Blatinách jsme se ubytovali, nechali Davídka chvilku odpočinout a vydali se na Čtyři Palice.
Není nad fajnové, burčáček mrkvové, na cukr kvasnice, né wasser z hadice...
Skálu jsme měli po příchodu celou pro sebe, leč nastala doba přezkušování našich praktických znaostí, takže lezení muselo chvíli počkat.
Za navázání se na sedací a prsní úvazek se smyčkou, bez smyčky, vázání všech důležitých uzlů jako jsou lodní, poloviční lodní, vůdcovský, osmičkový, rybářský atd , různé druhy prusíků, jištění spolulezce na hraně vzdálené od štandu a za spoustu dalšího na co si nevzpomínám nás známkovali Mara se Šárkou.
Jura pří zkoušení uzlů
Franta pří zkoušení uzlů
Davídek Marovi a Šárce pomáhal co to šlo...
David se chystá jistit na hraně vzdálené od štandu
Kontrolu správného vytvoření jistícího stanoviště-štandu a zakládání prováděl Adam.
Vráťa při zakládání
Franta při vytváření štandu
Dana při zakládání a vytváření štandu
Kdo měl všechno za sebou, nebo „stál ve frontě“ zkoušel vytvoření sedátek a uvázání nosítek z lana pro transport raněného.
Vázání nosítek
Vyhodnocování výsledků jsem instruktorům rozhodně nezáviděl.
Šárka s Adamem
Protože touha zdolávat cesty na prvním byla veliká, nechal se zbytek zkoušení a přezkoušení nedokonalostí, které se objevily na druhý den a šlo se konečně lozit. A lozilo se a lozilo a lozilo až do západu slunce.
Já jsem připraven...
David před nástupem do Rakety
Holka něco se mi na tobě nelíbí...
Dana leze Heřmana
Mara radí Vráťovi v raketě
Hanka v Heřmanovi
To mi ta Raketa jde-co?
Malý a velký lezec na vrcholu...
David v Raketě
Silueta horolezce Franty při západu slunce
Žízeň je veliká-zpívá se v mé oblíbené písničce a tak jsme si to přímo ze skály namířili rovnou do restauračního zařízení SOLITARE.
Slečna vrchní nás ihned poznala a tak nosila jídla a pití co hrdlo ráčilo rychleji než naposled. Možná až moc rychle...
Panovala výborná nálada, kterou ještě podpořil Adam, když začal hrát na kytaru. A tak se zpívalo a pilo a veslilo...
Nápad vyzkoušet něco ze zdravovědy v praxi mi proběhl hlavou už na Čtyřech Palicích.
A tak nikomu nic neříkaje (podstatou mé myšlenky bylo udělat jakési cvičení naostro,takže utajení bylo nezbytnou součástí mého předem promyšleného plánu) jsem v průběhu údajně veselého večera ze sebe tvrdým nácvikem (nebylo to vůbec jednoduché,jak by se mohlo na první pohled zdát) udělal potenciálního raněného. Zklamalo mě, že na můj transport nikoho nenapadlo vytvořit nosítka nebo sedátko z lana...Ale vzhledem k tomu , že jsem se ráno probudil ve stabilizované poloze a cítil desinfekční prostředek v ústech, mi nic nebrání v tom, abych s radostí mohl prohlásit, že zkouškou zdravovědy prošli všichni zůčastnění!! :-)
Druhý den po snídani jsme se sbalily, uklidily po sobě a vyrazili na Dráteníčky.
Snad mí spolulezci něco zanedbali při noční záchraně raněného, snad to byly jen nevolnosti ze špatného jídla, každopádně okolnosti mě donutily předvést jen to nejnutnější, co se chtělo po všech nováčcích a zbytek dne prospat. Tak jsem stejně jako ostatní prusíkoval, zachraňoval z ledovcové trhliny, utíkal z nýtu...A nakonec jsem si vylezl na prvním i Mechaře, takže to nebylo zase až tak hrozný(dodal autor na svoji obhajobu).
Bohužel se mi nedostávalo inspirace,času ani chuti k focení takže z Dráteníčků nemám téměř žádné fotky. Až na jednu, kterou bych ukončil tento článek.
Jak on to jen dělá, že se pořád usmívá??
Budu se těšit na vaše ohlasy, dotazy, připomínky, stížnosti… ohledně článku a jinak se těším na další společné akce!
Laďa as Ticho 2 as Žigulik :-)
Autor článku: Ladislav Opatrný
Komentáře:
Zobrazit komentáře Přidat komentář
mirek 30.10. 2005, 23:01
Předmět:
Lada 24.10. 2005, 16:53
Předmět: adamovi
Lada 24.10. 2005, 16:49
Předmět: Diky diky diky
Jirka 23.10. 2005, 11:49
Předmět: pochvala
Pavel 21.10. 2005, 10:22
Předmět: Geniální fotky
adam 21.10. 2005, 06:50
Předmět: Paráda
Davídek 20.10. 2005, 15:17
Předmět: Konečně další moderátor.