k2 menu
sobota, 08 leden 2005 09:36

Štít Kurumdy 6613 m

Napsal(a)

Celý nápad se zrodil někdy na podzim 2000 v adržpachu u Tošováka. Podniknout něco pořádnýho, něco, co vzbudí zájem. V té chvíli se začalo mluvit o Mount Kurumdy, o kopci, který nikdo z nás neznal a nemohl prozatím vědět, co ho tam čeká. Davídek kdesi obje

Konkrétnější rysy začal dostávat náš podnik v prosinci, hlavně proto, že se všeho ujal výše zmiňovaný Davídek. Kdesi sehnal jedinou fotku, nějaké nákresy a něco, co vzdáleně připomínalo nijak konkrétní mapu. Začal připravovat plán cesty, zařizovat víza, letenky, povolení k výstupu, prostě komletní zajištění expedice od a do z. Všichni jistě víte, o čem je tu řeč. Odlet byl naplánován na 29.6. z Pražské Ruzyně. Cestu nepřekazil ani Bitner, člen výpravy, který usoudil, že by bylo vhodné cestu trochu zpestřit a jakse patří se rozmázl den před odletem na horském kole. Jen díky mastím a obvazům doktora se nakonec jelo. Konečně přišel den D a mi se vydáváme stodvácou napěchovanou k prasknutí směr Praha, kde máme sraz s našimi dvěma partnery. Čeká nás cesta letadlem z Ruzyně do Sankt Petěrburgu - 3 hodiny, s přestupen na letadlo do Alma-Aty, další 4 hodiny, 6-8 hodin autem do Biškeku a znovu nasedáme na letadlo do Oše.

 

V Oši se asi tak dva dny poflakujeme, chodíme na tržnici, do hosdpůdek,...čekáme na odvoz do basecampu. V Oši se dá koupit prakticky vše kromě brkaše a lezeckýho matroše. Ten se dá nejblíže pořídit v Alma Atě. Občas zajdeme do internet-cafe a spojujeme se s domovem. Z Oše nám cesta do BC zabírá 7 hodin. Osud tak chtěl,že náš řidič BC nenašel a vysadil nás na místě, kde ho předpokládal. Takže jsme si to dali s bágly na zádech. Hledání BC obnášelo procházení dolinami, přechody strání a hřebenů, vše doprovázelo špatné počasí typu led, sníh a vítr . Po dvou dnech jsme ho našli. Toto putování nám posloužilo alespoň jako slušná aklimatizace, nadmořská výška 3900m.

bc kurumdy

Po nálezu BC jsme podnikaly krátké treky po okolí, z nichžnejzajímavější byl prvovýstup na horu vysokou pravděpodobně 4629m, která dostala jméno Klára. Vše za nádherného výše zmiňovaného počasí. Patý den v BC se konečně vyčasilo a tak jsme se mohli vydat na cestu a do prvního postupového tábora. Cesta vedla po hřebeni k sedlu a zabrala nám 12 hodin, cesta zpět 6. Nový výstup s vynáškou jsme šli jinou cestou, po ledovci se sklonem tak 40, Cesta podstatně příjemně jší a taky o 4h kratší. Další dny jsme postupně dělali vynášky po dvojicích z BC do C1 a druhá dvojice budovala C2 ve výšce 5100m. Cesta do C2 vedla přes ledovec s bezpočtem skrytých trlin a pak přímo vzhůru strmým firnovým polem. Krásné lezení s pikly podpořené nádherným počasím.

Další dny trvaly vynášky z C1 a base campu. Klasické věci jako jsou cepíny, nádobí, vařič, sněhová lopatka, fixní lana, jídlo,...V té době se Davídkovi udělalo zle a musel dolů Pak se znovu skazilo počasí, všichni jsme sešli aľ do BC kde nás čekalo 7 dlouhých dní čekání. Chození okolo stanu, nic na práci, proto se rozhodlo - za kaľdého počasí opět výstup do C1. Davídek jiľ byl po zánětu průdušek celkem v pořádku, vzali jsme další vynášky a vyrazili. První den výstupu jsme dorazili do C1, přespali v něm a brzo ráno vyrazili s dalšími zásobami do C2, kam jsem odpoledne došli. Večer nás čekal sněhová bouře s větrem odhadem 120-150 km/h. Náš expediční stan od Hannahu vše vydržel bez úhony. Ráno byla ještě mlha, která ale dopoedne ustoupila a čekal nás, snad, nádherný den. Okolo 10. h vyrážíme, čeká nás pokus o C3, který chceme postavit v 5500m. Lezeme těžké mixy, za 6h máme za sebou jen 150 výžkových metrů. Skoro nelze jistit, skála se drolí, všude okolo je škvára a písek, led, škvára, písek. Okolo vzduchem letají odkudsi zeshora kameny. Navíc se opět začíná kazit počasí, z údolí se k nám valí mlha a za chvíli je vidět sotva na 5m. Vracejí se opět silné uragánové poryvy. Ještě pár pokusů a ...po dohodě balíme. Není už čas a počasí nepřeje. Zřizujeme štand pro slanění, vracíme se do C2. Vše bereme s sebou. Odtud ješte týž den přes C1 do BC, jen se v jedničce najíme.

Za špatného počasí strávíme basu ještě dva dny a koketujeme s myšlenkou, pokusit se ještě jednou. Ale čas nás tlačí, všichni jsme unavení a otrávení z nepřízně počasí. Ráno vyrážíme a pěšky šlapeme se vším všudy celý den do nejbližší vesnice. Jmenuje se Aylama a leží na náhorní planině ve výšce 3800m. Ve vesnici se nám dostane vřelého přijetí a večeříme společně s pastevci. Dohodli jsme se s chazjajinom ( hospodářem) a za 500 somú druhý den zabíjí kozu a připravují jídlo na sto a jeden způsob. Nebo spíš na jeden, skopové vařené na hovnech. (dobré ale silně aromatické)Teď nás čeká cesta stopem, placeným, jako všude na východě a jedeme do města Sary Tash. Zde navštívíme tržnici, nakupujeme dárky, jídlo a poté míříme do hospody. Popíjíme "čornyje glazá", moc dobré místní víno a bilancujeme. Čeká nás cesta do Mayda Adyru pod Khan-Tengri.

Text: Vlastimil Škoda

Foto: David Zoufalý


David Zoufalý

 

Číst 760 krát

Alpenverein barevne rastr

 

Logo MestoKurim web

Naše činnost je realizována za podpory Města Kuřimi.