k2 menu
pondělí, 04 duben 2005 13:41

Klasifikace výstupů 3. díl - horské souhrnné stupnice

Napsal(a)

Další díl miniseriálu, tentokrát o hodnocení obtížnosti převážně horských tůr. 

 Některé stupnice vychází z celkové náročnosti výstupu (nejenom z lezeckých potíží ,ale i z objektivních nebezpečí). Nejpoužívanější je Západoalpská stupnice. V bývalých zemích SSSR se potkáváme ze stupnicí v tomto regionu vytvořenou. Většinou se tyto hodnotící systémy uplatňují hlavně v horách. Dnes se také pomalu rozšiřují i stupnice pro obsažnější ohodnocení „bigwallového“ lezení.

 

Západoalpská klasifikace

Celosvětově se tato stupnice používá jako nejuniverzálnější ve velehorských terénech. Hodnocení vychází z celkové náročnosti výstupu (technické obtíže i objektivní nebezpečí, sestup, odlehlost výstupu, nadmořská výška …). Někdy se do závorky uvádějí zpřesňující informace (náročnost skalního lezení, sklon ledu ...).

 

F  (facile) lehké -převážně pasáže I, místy II. Sklon sněhu do 30°.Začátek opravdového lezení.

 

PD (peu difficile) mírně těžké -převážně pasáže II místy III. Sníh do 35-40°. Použití maček a cepínu nezbytné, jistá chůze, často velká expozice.

 

AD  (assez difficile) středně těžké -převážně pasáže III místy IV. Sníh 40-45°, místy 50°

 

D (difficile) těžké -převážně pasáže IV místy V. Sníh občas přesahuje 55°

 

TD  (trés difficile) velmi těžké -průstupy významných alpských stěn, skála dosahuje obtížnosti VI, krátké ledové úseky 90°.

 

ED (extrem difficile) krajně těžké -kolmé ledy, obtížné mixy a skály nejméně VII.

 

ABO (EX – extrem) výjimečně těžké -dlouhé a nebezpečné túry na horní hranici lidských schopností.


Od stupně AD se používají mezistupně „in“ a „sup“ pro spodní a horní hranici stupně. Stupeň ED byl rozdělen ještě na čtyři podstupně ED1 až ED4.



 

 

 

 

Bývalé země SSSR – používají šest stupňů rozdělených na podstupně A a B. Zahrnují v sobě všechny lezecké obtíže v cestě (nadmořská výška, délka výstupu, náročnost skalních pasáží, potřebný čas a materiál).

 

 

Přibližné srovnání Ruské a Alpské klasifikace

 

Ruská

 

klasifikační stupnice

 

Západoalpská

 

klasifikační stupnice

 

1

 

F-PD

 

2A

 

PD

 

2B

 

PD+

 

3A

 

AD

 

3B

 

AD+/D-

 

4A

 

D

 

4B

 

D+/TD-

 

5A

 

TD/ED-

 

5B

 

TD+/ED

 

6

 

ED-/ED+

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení „s“

 

Spolek jihotyrolských horských a lyžařských vůdců přišel s návrhem souhrnného ohodnocení skalních horolezeckých výstupů. Souhrnné hodnocení (označované „s“) má zohledňovat psychické nároky na lezce. Vedle stupně obtížnosti je za písmenem „s“uvedeno nové hodnocení, které je vždy o jedno číslo vyšší nebo nižší než hodnocení lezecké obtížnosti. Pokud je cesta výborně zajištěná je „s“ nižší, těžko jistitelná cesta má pak „s“ vyšší. Příkladně cesta za V dobře odjištěná by byla V sIV, opak by byl V sVI.
Kritéria pro ohodnocení „s“

Prvořadá

- stav jištění (vzdálenosti mezi skobami, nýty…)
- možnosti zřizovat jistící body
- povinná lezená místa volně
- nebezpečí za bouřky
Druhořadá
- kvalita skály
- objektivní nebezpečí 
Vedlejší
- orientace
- délka
- možnost ústupu
- obtížnost sestupu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V tisku (Montana 3/03) se objevil další návrh na nové hodnocení obtížnosti. Pochází z řad členů CAAI (Club Alpino Accademico Italiano). Vyjádření obtížnosti se skládá ze tří údajů: celková náročnost, úroveň možného zajištění a bezpečnosti cesty a technická obtížnost (hlavně maximálně povinná lezecká místa).

Celková náročnost výstupu se označuje římskou číslicí. Označuje celkovou náročnost podniku včetně přístupu a sestupu.

Zajištění cesty, možnost pádů a případného zranění. Označuje se písmeny „R“ a „S“. Stupeň „R“ mluví o zajistitelnosti a písmeno „S“ o kvalitě zajištění spity.

Technická obtížnost určuje ohodnocení „povinně“ volně lezených pasáží. Klasifikace vychází z běžně užívaných stupnic obtížnosti.

Čas ukáže, jak se rozšíří tento systém.

 

 

 

Číst 756 krát

Alpenverein barevne rastr

 

Logo MestoKurim web

Naše činnost je realizována za podpory Města Kuřimi.